Jak vybrat horolezecké lano?

Statické lano je pevné, jeho hlavní účel je k zajištění prací ve výškách, lanovým přístupům, k záchraně, pro využití v armádě atd. U tohoto lana je důležitá minimální průtažnost a maximální pevnost. 

Dynamické lano funguje jako tužší „guma“, je pružné. Takže při zatížení se protahuje a pohlcuje pádovou energii až do pružného zastavení. Mají určitou průtažnost, která má výslednou vazbu na rázovou sílu – ta je absorbována tělem lezce a celým zádržným systémem. 

Tyto dvě lana jsou vizuálně k rozeznání ihned. Statická lana jsou obvykle dvoubarevná, kdy jedna barva převládá a druhá ji doplňuje proužkem nebo jiným detailem. Dynamická lana jsou z více barev, tři až čtyřbarevná, barvy jsou ve stejném poměru. Pokud je dynamické lano dvoubarevné, opět žádná barva nepřevládá. 

Jednoduchá lana (single-rope), se používají v jednom prameni. Jsou nejčastěji v rozmezí průměru 9 až 11 milimetrů a jsou vhodná pro skalní lezení, lezecké školy, umělé stěny a všude tam, kde nehrozí přeseknutí lana o ostrou hranu. Kvalitní jednoduché lano, je testováno i pro pád přes ostrou hranu. Což znamená, že by se lano nemělo přeříznout o ostrou hranu.

Poloviční lana (half rope) při výstupu „na prvním konci“ musí být použita dvě poloviční lana. Jednotlivá lana se upevňují střídavě do postupových jištění. Tento systém snižuje riziko přeseknutí lan padajícími kameny a poskytuje maximální bezpečnost ve vysokých horách a při těžkém lezení. 

Lano má v průměru 8 mm – 9 mm. 

Lana-dvojče (twin rope) používají se vždy stejná lana v páru, která musejí mít společné jistící postupové body. Dvojitá lana zaručují vysokou bezpečnost, zejména při klasickém lezení ve vysokých horách. Obvykle se používají o průměru 7,5 – 8,5 mm.

Pro určení doby, jak dlouho vám bude ještě lano sloužit, je dobré si vést deník lana. Díky němu pak můžete předpovědět, kdy bude potřeba vyměnit nové lano za staré. Pokud lano nepoužíváte vůbec, vydrží až deset let, při vyjímečném použití má lano životnost kolem 7 let, příležitostně používané lano vydrží cca 5 let.

Časté používání horolezeckého lana zkrátí životnost na 3 roky a pokud používáte lano téměř každý den, je dobré si jej kupovat každoročně. 

V současné době výrobci do jádra lan zapracovávají barevné nitky, které jsou svou barvou typické pro určitý rok. Díky tomu poznáme v jakém roce bylo lano vyrobeno a můžeme tak určit i jeho stáří.. Ale pozor, každý výrobce má svoje barvy pro toto určování. A to jakou barvu „má“ zrovna vaše lano, zjistíme jednoduchým způsobem: naříznete lano na jednom z konců!!! a tam byste měli barvu vidět. Poté znovu konec zatavte, aby nedošlo k třepení.

Péče o lano je stejně důležitá jako péče např. o lezečky. Ani jedno nesmíme zanedbat. U lan musíme kontrolovat pravidelně, zda-li se na něm nevytvořily nějaké nerovnosti v podobě boulí nebo zúžení. Dále pak před složením musíme zkontrolovat, jestli někde netvrde, není nikde špinavé nebo mokré. Lano chráníme před všemi tekutinami, i kontakt s potem lanu příliš nesvědčí.

Při lezení si musíme dávat pozor, abychom lanem nedřeli někde o skálu. Pokud zaregistrujeme, že na laně prosvítá jádro, okamžitě toto lano vyřadíme z provozu. Jakékoliv mechanické poškození okamžitě zhoršuje vlastnosti lana.

Pokud se chystáme lano sbalit, měli bychom dbát na to, aby při složení nikde nebyl žádný uzel, protože potom by lano v tomto místě mohlo ztvrdnout nebo by se uzel už nedal rozdělat, což by mohlo vést k vyřazení lana z provozu. Lano skládáme buď do tzv. panenky  (namotáváme přes ruku do osmičky) nebo dokola (normálně, bez křížení). 

Každé lano na trhu by mělo podle UIAA projít testem 5 pádů při 80 kg zátěži přes hranu. Takže ty základní lana mají 5 pádů, kvalitní lana kolem 10.

Každý pád lano nějak poznamená, a proto se doporučuje vést si deník lana, kde si tyto pády budete zapisovat. Zapíšete si datum, místo a jestli se jednalo o pád přes hranu nebo ne. Pokud se jednalo o pád přes hranu, lano je dobré ještě zkontrolovat, jestli nedošlo k mechanickému poškození.

Samozřejmě čím vyšší počet pádů lano má, tím je lepší, ovšem není nejlepší se bezmyšlenkovitě hnát za nejvyššími hodnotami. Pro začátečníky, ačkoliv si můžete říct, že ten padá hodně, postačí opravdu lano s počtem pádů kolem 8. Čím zkušenější pak budete, dokážete pak už sami odhadnout, jaká odolnost je pro vás nejlepší.

Při pádu lezce vzroste v laně protisíla, která má největší hodnotu v okamžiku zabrždění pádu (to je hodnota záchytného nárazu = rázové síly). Z fyziologických důvodů může člověk při zachycení pádu vydržet přetížení 15G, tedy patnáctinásobek své hmotnosti. Průměrná hmotnost horolezce je uvažována 80kg, takže přetížení 15G pak je 1200 kg. A tato hodnota je podle norem maximální, jakou lano může mít. 

Jednotkou rázové síly je DecaNewton, 1 daN = 1 kg.

Velikost maximální rázové síly u lana je přímo úměrná průtažnosti lana, což má za následek i jednu velkou nevýhodu. Pádová energie je při pádu utlumena v laně, které se úměrně velikosti síly protáhne, takže se může stát, že padající lezec skončí na polici nebo v horším případě na zemi.

Pro začátečníky a pro lezení na umělých stěnách a menších cvičných skalách Vám postačí lano o délce kolem 20 metrů. Pokud již dokážete zdolávat větší výšky, tak uvažujte o koupi lana o délce okolo 40 – 50 metrů. Pokud už lezete opravdu dobře, tak nejdelší běžně vyráběná lana dosahují délky 80 metrů. Pokud lezete v zimě na umělé stěně a v létě se vydávate do skal, je dobré mít dvě lana o dvou délkách. Dlouhé do skal, kratší na stěnu, kde zůstane polovina lana nevyužita a pouze se bude plést pod nohama.